Jen pár metrů od železniční zastávky Nelahozeves – Zámek a turistického informačního
centra (1) se 8. září roku 1841 narodil
nejslavnější český skladatel Antonín Dvořák. Dům, dříve
řeznictví a hostinec (2), je dodnes velmi podobný
tomu, ve kterém část dětství prožil malý Anton (tak se mu prý říkalo
doma) se svojí rodinou.
Často hrával na kůru v kostelíku
sv. Ondřeje (3), navštěvoval školu na návsi nebo
chodil pěšky do okolních vesnic. Táta, strýcové i další členové
rozvětveného příbuzenstva patřili k vyhledávaným lidovým
muzikantům a malý Toník brzy vystupoval a hrál pro radost
ostatním. I jeho pověstná láska k vlakům vznikla v této době, kdy
se začala stavět železnice z Prahy na sever a po kolejích supěly první
parní lokomotivy.
Celému kraji vždy dominoval lobkowiczký renesanční zámek
Nelahozeves (4,5), situovaný na ostrohu nad řekou.
Přes nedaleký
most (6) se od počátku 20. století chodilo za
zábavou a muzicírováním do sousedních Veltrus.
Původně tu mezi lety 1755–1784 stával dřevěný most, který strhla
povodeň. Za Dvořákova života se používal přívoz.
Tamním parkem obklopený letohrádek
Chotků (7) se stal díky bohatému kulturnímu životu
vyhledávaným místem.
Hrabě Rudolf Chotek měl k Veltrusům natolik vřelý vztah, že se jako
jediný z rodiny nechal pohřbít v místním kostele. Po cestách
lemovaných řekou a skalami vodil řezník se synem
dobytek.
Nebýt vzdělaných a obětavých vesnických učitelů, nestal by se
Antonín Dvořák nikdy skladatelem, nýbrž, jak rodinná tradice kázala,
řezníkem. Dvořák byl velkým vlastencem a vždy se rád vracel ke svým
rodinným kořenům a do míst, která měla vliv na jeho hudební tvorbu.
Přijměte naše pozvání na vycházku nebo vyjížďku rovinatou krajinou
Dolního Povltaví, propojenou nejenom mosty, ale i bohatou
historií. Krajinou, která byla svědkem významných
kulturních i historických událostí a také mimořádného technického
rozvoje 19. a počátku 20. století.