Výjimečná expozice historických i současných betlémů byla otevřena 28. listopadu v Kladenském zámku. Nejen dřevo, ale i papír, kašírované plátno a další materiály používali lidoví betlémáři při své práci. K vidění jsou i vzácné pohyblivé betlémy. Výstavu situovanou v krásném prostředí zámecké kaple sv. Vavřince je možné navštívit až do neděle po svátku Hromnic, tedy do 4. února, a to v otevíracích hodinách zámku.
„Impulsem pro vznik a rozvoj lidového betlémářství v českých zemích byl zákaz oficiálního stavění betlémů v kostelech císařovnou Marií Terezií roku 1751. Následně ho potvrdil i císař Josef II., který tento zvyk označil v církevních objektech za dětinský. Tím se stavění betlémů přeneslo do domácností,“ říká řezbář Oldřich Čech, který exponáty na výstavu do Kladenského zámku zapůjčil ze svých sbírek.
Lidové betlémářství se pak podle něj rozvíjelo v průběhu 19. století a svůj vrchol zaznamenalo na začátku 20. století. Právě z tohoto období pochází většina exponátů této výstavy. Oldřich Čech pro ni také poskytl své současné práce.
Výstava betlémů v Kladenském zámku tedy obsahuje historická i současná díla z betlémářských oblastí českých zemích a přilehlého pohraničí, a to ze dřeva, papíru, vosku, kašírovaného hrubého plátna či sádry. Větší část expozice je věnována řezbářské oblasti pod Králickým Sněžníkem, odtud název Králické betlémy. „Ty jsou specifické barevností a jednoduchostí řezby. Jsou umístěné v levé části kaple,“ vysvětluje rodák z Králík a udržovatel tradice tamních betlémářů.
Další vystavené betlémy jsou práce lidových řezbářů a malých tiskáren z pohraničí Krušných hor. Větší figury byly vyrobeny ze sádry v německém Musshoffu, dnešní polské Vratislavi. Tyto byly převážně používané ke stavění kostelních souborů, v kterých byla někdy hlavní postava Ježíška vyráběna z vosku pro zvýraznění její živosti.
Výstavu, kterou je možné navštívit až do svátku Hromnic, tedy do 4. února, obohacují rovněž práce žáků řezbářské školy v Králíkách z 20. let minulého století.
Zdroj: Kladenský zámek, město Kladno