Když se řekne Křivoklátsko, většině se asi vybaví hluboké hvozdy – a je to tak jistě v pořádku. Hony ve zdejších lesích pořádali čeští panovníci již ve středověku, nicméně k ohraničení obory pro chov zvěře došlo v severní části Křivoklátska teprve roku 1713.

Nejdříve oboru vymezoval pouhý dřevěný plot, ke konci 18. století jej však nahradila kamenná zeď o délce takřka 20 kilometrů. Přibližně dva metry vysoká stěna měla znemožnit přebíhání zvěře na sousední panství, ochránit blízké polnosti před zvířaty a současně zamezit pytláctví. V místech křížení oborních zdí s veřejnými cestami postupně vznikala vrata (tzv. lísy), z nichž hned několik v polovině 19. století získalo vskutku velkolepou podobu. Lánská brána, vystavěná ze džbánské opuky roku 1859, se tyčila do výšky asi 5 metrů, s průjezdem o šířce cirka 4 metry. Dominanta obce vydržela přesně 100 let a roku 1959 byla kvůli komplikovanému převozu velkých nákladů dřeva zbořena.

K obnově majestátní Lánské brány došlo u příležitosti výročí 100 let od vzniku Československé republiky v roce 2018. Od té doby brána opět střeží vstup do křivoklátských lesů a zároveň tvoří hranici mezi turistickými destinacemi Kladensko – Slánsko a Berounsko. Kromě nově obnovené brány můžete ale u Lánské obory spatřit i jednu původní. Nachází se u severozápadní hranice obory u samoty Píně, kde končila pražsko-lánská koněspřežka z 19. století.