Národopisné muzeum v Třebízi bylo veřejnosti zpřístupněno v roce 1975 jako součást Vlastivědného muzea ve Slaném. Charakteristická česká náves malé zemědělské obce Třebíz, ležící na rozhraní středních a severních čech, zůstala neporušena díky tomu, že lipská silnice budovaná v polovině 18. století a nyní silnice 1/7 byly řešeny mimo střed obce. Tím zůstala zachována její původní sídelní situace. Uprostřed třebízské návsi se zachoval rybníček s brodištěm a v jeho sousedství stojí jednoduchá barokní stavba kostelíka sv. Martina z ro­ku 1754 s pozdně barokním oltářem s obrazem Nanebevzetí sv. Martina. Poblíž kostela na návsi je v rozsoše malá zvonička se zvonkem s datací 1932. Na návsi také najdeme výklenkovou barokní kapličku Nejsvětější Trojice z 18. století. Kaplička stojí v místech, kudy vedla původní stará cesta. Součástí této kapličky je kašna, kam přitéká voda z „třebízské studánky“, známé z pověsti Královka, jak ji ve svém díle zaznamenal Václav Beneš Třebízský.

Svou výstavností upoutá na severní straně třebízské návsi výstavný Cífkův statek, č. p. 1, s barokním štítem a klenutou bránou. Prostorný dvůr, účelně komponovaný zaujme uspořádáním obytných a skladištních prostor, kde ke komunikačnímu účelu slouží zachované pavláčky. Jádro usedlosti pochází z konce 16. století a jsou zde zachovány pozdně gotické portály a kamenné ostění okénka na špýchaře. Dochovala se i černá kuchyně. Cífkův statek je pozoruhodný doklad lidového stavitelství, jak po stránce výtvarné, tak i národopisné. Svou architektonickou hodnotou i dochovaným celkem hospodářských budov vytváří jedinečnou památku barokní zděné lidové architektury na Slánsku.

V těsném sousedství Cífkova statku se nachází Šubrtův statek, č. p. 2, s obytným stavením ze začátku 19. století. Objekt statku slouží jako technické zázemí muzea.

V severní frontě třebízské návsi, v původním výměnku malé selské usedlosti, č. p. 4, je zařízen interiér vesnického krámku, jehož vybavení pochází z obce Stehelčeves (okres Kladno). Je zde vystaveno vše, co se v krámku na vesnici prodávalo (nádobí, nitě, knoflíky, cylindry, košťata, školní potřeby, petrolej aj.).

Menší usedlosti jsou situovány na východní a západní straně návsi. Na konci 18. století a na začátku 19. století byla u některých statků přistavěna chudší obydlí pro výměnkáře nebo pro ubytování rodin čeledi, sloužících na statcích. K nim patří i ševcovna umís­těná v chalupě patřící ke statku č. p. 10. Ševcovské nářadí v interiéru nám připomíná, že posledním obyvatelem tohoto obydlí byl švec.

Dalším objektem východní strany návsi, v těsném sousedství ševcovny, je výměnkářská chalupa č. p. 63 pocházející z první poloviny 19. století a patřící k usedlosti č. p. 11. Počátku 19. století odpovídá i vybavení interiéru. Na jižní straně návsi byla, zřejmě v polovině 18. století, postavena řada chalup, z nichž se v původním stavu mimo jiné zachovala chalupa č. p. 19. Zde se v roce 1849 v rodině krejčího Václava Beneše, narodil syn Václav, pozdější spisovatel a kněz Václav Beneš Třebízský.

Rodný dům Václava Beneše Třebízského č. p. 19, je jedním ze tří řemeslnických domků zachovaný v původní zástavbě návsi. Domek má v přízemí jednu obytnou místnost se záklopovým stropem. V patře, přístupném ze dvora po dřevěných schodech s pavláčkou, jsou vystaveny památky na spisovatele včetně jeho díla. O založení Památníku V. B. Třebízského se zasloužil v roce 1904 Jindřich Šimon Baar, který byl v té době farářem v sousedních Klobukách.

Obec Třebíz se nachází v krajině s nedostatkem dřeva. Uplatnění zde našla česká lepenice, dosud viditelná na hospodářských budovách, především ve štítě stodol. U výstavných statků převažují kamenné prvky (pískovcová ostění dveří, kamenná okénka, vročení), ale i štíty s bránou.

Národopisné muzeum ve Třebízi zachovává vnější vzhled lidových staveb a ve vybraných interiérech názorně dokládá způsob bydlení i života vesnické rodiny. Hospodářské budovy spolu se zemědělským nářiadím starším i novějším dokládají podmínky, potřeby i výsledky rolnické práce. Kromě zemědělství a lidové architektury dokumentuje muzeum vesnická řemesla a obchod. Sleduje život na vesnici v jeho radostech i starostech.

Při vzniku muzea byl stanoven záměr ukázat možnost komplexní regenerace životního prostředí naší vesnice a spojit současný život a jeho podmínky v souladu s odpovídajícím využitím a respektováním kulturně významné historické památky.