Domov T. G. Masaryka, letní sídlo prezidentů a brána do lesů Křivoklátska se nově otevírá veřejnosti. Prohlídky budou probíhat v zámeckém prvním patře. Dále je nově veřejnosti přístupný Kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš. Zámecký park je otevřený s bezplatným vstupným. Přijeďte se podívat do Lán – do místa, které si díky své poloze, krásné přírodě a výborným podmínkám pro myslivost oblíbili i nejvýznamnější čeští panovníci.  

Historie

Název obce je sice spojen zejména se zemědělstvím, ale prakticky všechno, co se v historii Lán odehrálo, a co z nich udělalo významné místo spojené s nejvyššími panovníky a státníky, přímo či nepřímo souviselo s lovem a myslivectvím. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1392, kdy byly Lány sídlem vladyků a zemanů regionálního významu. V 16. století padly do oka císaři Rudolfovi II., který byl známý tím, že si užíval okázalé společenské hony. Proto během svého panování zveleboval lesnaté křivoklátské panství a v Lánech nechal postavit nový renesanční lovecký zámeček s vodním příkopem. O dvě století později založili tehdejší majitelé, Valdštejnové, v severní části rozlehlou oboru, dnes známou jako Lánská obora, která sloužila pro myslivost nejvyšších aristokratických kruhů. Další majitelé, Fürstenberkové nechali budovu zámku zrekonstruovat a často tu vítali významné hosty, jako byl například náruživý lovec arcivévoda Ferdinand d´Este. Dnešní podoba zámku pochází z let 1902-1903.

V roce 1921 vykoupila pozemky Československá republika a lánský zámek byl prohlášen za přechodné a letní sídlo prezidentů. Tomuto účelu slouží dodnes. Lány byly vybrány nejen díky praktickým důvodům, jako jsou reprezentativnost, jednoduchost vnitřního vybavení, nebo výhodná poloha v blízkosti Prahy. K výběru velkou měrou přispělo také nádherné prostředí křivoklátských lesů a těsné sousedství proslulé lánské obory. Protože jak už věděli panovníci v minulosti - záležitosti, které se zdají při oficiálních jednáních neřešitelné, se v důvěrném ovzduší honů vyřeší zcela snadno.  První prezident československé republiky si lánský zámek oblíbil natolik, že se sem po své abdikaci se svou rodinou natrvalo přestěhoval. Nakonec Lány zvolil také jako místo svého posledního odpočinku a hrob rodiny Masarykových se stal symbolem československé demokracie i v dobách totality. V roce 2003 vzniklo z barokního špýcharu Muzeum T. G. Masaryka s badatelnou, přednáškovým sálem a s malou kavárnou. Hlavní expozice přibližuje jeho osobnost, rodinu a nejvýznamnější historické události. V přízemí muzea se pravidelně střídají různě tematicky zaměřené krátkodobé výstavy. Následující prezidenti sem zas tak často nejezdili a na dlouhou tradici navázal až Václav Havel, se kterým Lány opět ožily.

Kromě zámeckého parku a obory se poprvé otevírá veřejnosti i zámek

Od letošního roku se poprvé v celé dlouhé historii zámku Lány zavádějí pravidelné komentované prohlídky pro veřejnost. U vstupu do areálu se dozvíte základní informace o lánském zámku a parku a následně budete pokračovat do reprezentačního patra, kde se seznámíte s jeho historií a budete si moct prohlédnout například Dveřník, Masarykův salonek nebo Modrou jídelnu. Po výkladu sestoupíte po slavnostním dubovém schodišti k východu ze zámku a program zakončí návštěva kostela Nejsvětějšího jména Ježíš. Původní rokoková zámecká kaple z poloviny 18. století slouží jako lánský farní kostel. Nevynechejte ani návštěvu zámeckého parku, který byl založen okolo roku 1770. Francouzská květinová zahrada v těsné blízkosti zámecké budovy plynule přechází v lesopark v anglickém stylu o rozloze 110 ha s pohodlnými promenádami. Veřejnosti je přístupný bezplatně od března do konce října. Na východní straně při hrázi rybníka najdete impozantní kašnu, kterou tvoří pět dórských sloupů zdobených bronzovými lvími hlavami, kterými protéká voda a jako jeden mohutný proud spadá do rybníka. To mělo znázorňovat celistvost nově vzniklého státu, který se skládal z Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusy.

Přímo z Lán se také dostanete po necelých 5 km dlouhé naučné stezce ke zpřístupněné části Lánské obory, kde najdete vyhlídku pro pozorování zvěře v jejím přirozeném prostředí. Kromě zvěře v oboře najdete také místa, která se zapsala do historie naší země.  V místě zvaném Červená mýť, najdete Dub Dohody, u kterého se uskutečnila v roce 1925 společná porada T. G. Masaryka, jugoslávského krále Alexandra a rumunských státníků ohledně společného fungování tzv. Malé dohody, vojensko-politické aliance Československa, Jugoslávie a Rumunska. Ta se snažila udržet ve střední a jihovýchodní Evropě status quo daný výsledky pařížské mírové konference.  Lánské lesy rozprostírající se kolem zámku ukrývají také pozoruhodnou technickou památku – zbytky druhé nejstarší železnice na evropské pevnině, která tudy vedla v letech 1830-1873. Délka kolejí Pražsko-lánské koněspřežní dráhy činila ve své době skoro 43 % evropské a bezmála 28 % světové železniční sítě. Dráha sloužila původně k transportu dřeva z Křivoklátska, později pro zásobování Prahy černým uhlím. Bývalá hájovna Píně na okraji Lánské obory je tak vlastně jedním z nejstarších nádraží – sloužila jako přepřahací stanice a byt inženýra.

Foto: zdroj: fotobanka SCCR, autor: Dan Řežábek